Elektronický podpis lze použít k identifikaci signatářů nebo tvůrců podpisů. Současně lze zkontrolovat integritu propojených elektronických informací.
Elektronický podpis tak technicky plní stejný účel jako vlastnoruční podpis na listinných dokladech. Jedná se o zavedení elektronického dokladu totožnosti (eID).
Pro autentizaci se používají metody kryptografie. Části zprávy, které mají být certifikovány, jsou zašifrovány pomocí soukromého klíče, který je znám pouze odesílateli. Pro ověření zprávy příjemce dešifruje elektronický podpis pomocí běžně známého veřejného klíče.
Od 1. července 2016 upravuje požadavky na elektronické podpisy nařízení (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES nebo zkráceně nařízení eIDAS. Nařízení stanoví rovné podmínky pro přeshraniční používání prostředků pro elektronickou identifikaci a služeb vytvářejících důvěru. Jako nařízení EU je toto přímo použitelné právo ve všech 28 členských státech EU, jakož i v Evropském hospodářském prostoru.
Kromě toho platí další federální a celostátní právní předpisy, jakož i různé předpisy Evropské unie.
Elektronický podpis se skládá z dat v elektronické podobě a je spojen s jinými elektronickými daty. Jednoduchý elektronický podpis je nejslabší formou podpisu a je vhodný zejména pro transakce s nízkým právním rizikem.
Zaručený elektronický podpis je elektronický podpis, který je jednoznačně přiřazen podepisující osobě a umožňuje její identifikaci. Zaručený elektronický podpis je zaručený podpis, který zjednodušuje ověřování platnosti v případě sporu. Je vhodný pro transakce se středním právním rizikem.
Kvalifikovaný elektronický podpis je elektronický podpis vytvořený pomocí jednotky pro bezpečné vytváření podpisu a založený na kvalifikovaném certifikátu.
Kvalifikovaný elektronický podpis odpovídá osobnímu podpisu a nabízí tak nejvyšší důkazní hodnotu. Splňuje požadavky na elektronickou formu podle § 126a BGB, který může nahradit zákonem předepsanou písemnou formu. Kromě toho pouze elektronické dokumenty opatřené kvalifikovaným elektronickým podpisem mají stejnou důkazní hodnotu jako (papírové) dokumenty ve smyslu občanského soudního řádu (§ 371a odst. 1 občanského soudního řádu).
Na internetových stránkách [Spolkového úřadu pro bezpečnost informací] (https://www.bsi.bund.de/SharedDocs/Downloads/DE/BSI/ElekSignatur/esig_pdf.html) naleznete brožuru na téma „[Základy elektronického podpisu] (https://www.bsi.bund.de/SharedDocs/Downloads/DE/BSI/ElekSignatur/esig_pdf.pdf?_blob=publicationFile&v=3)“.
Pro německé poskytovatele poskytující [služby vytvářející důvěru] (https://www.bsi.bund.de/DE/topics/public administration/eIDAS Regulation/trust services/trust services_node.html) v souladu s [nařízením eIDAS] (https://www.bsi.bund.de/DE/topics/public administration/eIDAS Regulation/eidas Regulation_node.html) (vytváření, ověřování a validace elektronických podpisů) se použije [zákon o službách vytvářejících důvěru] (https://www.gesetze-im-internet.de/vdg/BJNR274510017.html).
This website uses cookies. Some cookies are technically necessary, others are used to analyze user behavior in order to optimize the offer. You can find an explanation of the cookies used in our Privacy Policy. You can also find further information in our Imprint.